Diplomová práce z roku 2023 spojuje nový vizuální styl Východočeského divadla v Pardubicích s průzkumem umělé inteligence a generativní 3D grafiky, které v té době teprve vznikaly. Cílem bylo propojit více než stoletou historii divadla s novými možnostmi tvorby.
Základem vizuálního stylu je zkratka VČD s proměnlivou literou D, která existuje v osmi variantách inspirovaných písmem z historických plakátů.
Výchozím bodem byla návštěva Státního oblastního archivu v Zámrsku, kde vznikla dokumentace více než stovky divadelních plakátů z posledních sedmdesáti let. Z nich vychází typografie i barevnost celého stylu.
Redesign divadelního zpravodaje.
Druhou částí práce jsou sezónní vizuály premiér. Umělá inteligence analyzovala texty divadelních her a podle stanovených kritérií z nich vyvodila 22 číselných hodnot, například počet postav, napětí v dialozích nebo míru symbolismu. Z těchto hodnot se následně generovaly 3D objekty.
Každá hra tak dostala vlastní 3D objekt, který funguje staticky i v animaci. Proces byl z velké části náhodný a jen částečně kurátorovaný, přesto se tvary často potkaly s obsahem her. U Věci Makropulos vznikl objekt připomínající přesýpací hodiny.
Plakáty s bílým pozadím patří premiérám, inverzní derniérám.
